Kdo za to může?

Proč jdete učit? Uvědomujete si, že máte být vzorem pro děti? Kdo Vás v životě nejvíc ovlivnoval ať pozitivně nebo negativně? Byla to Vaše rodina (táta, máma), ke kterým jsme vzhlíželi, bratránci, sestřenky, strejdové atd…. no a potom?

img-2.obrazky.cz 

Bezesporu učitelé na základní škole….tak to prostě bylo. Přijde mi, že ten konec předešlé věty moc učitelé nevnímají, je jim to dnes jedno.

Když si vzpomenu na sebe….,tak to, že jsem si vytvořil takovej vztah ke sportu a pohybu, nebylo důsledkem mé rodiny, (tím nechci říci, že bychom se nehýbali, nejezdili na výlety atd….),ale prostě jsem nebyl do ničeho nucený, a když jsem se rozhodl jít zkusit Judo rodiče mě podporovali, když jsem chtěl fotbal stejně tak, jen jednou jsem slyšel ne, byl to hokej (ale to bylo tehdy v důsledku mého zdravotního stavu) takže to chápu. Ale to jsem utekl od pointy…vztah ke sportu jsem si vytvořil na základní škole, kde byl super ředitel, který vedl děti od útlého věku ke sportu, kladl důraz na kompletní rozvoj, běhalo se, házelo se, šplhalo se, plazilo se, prostě vše.

img.obrazky.cz

To, že jsem svůj život nasměřoval, tam kde je dnes, je pouze důsledkem toho, že jsem tohoto člověka obdivoval, respektoval ho, a měl ho moc rád. S naprostým klidem můžu říci, že po mém otci, strýcovi to byl třetí nejvíc dospělej chlap, kterého jsem jako kluk obdivoval, a když jsem se pak rozhodoval, co chci dělat, věděl jsem, že bych rád sportoval a učil. Tímto Vám pane řediteli děkuji, protože takový lidi jako jste Vy jsou vzácný, a tam, kde jsem dnes je z velké části Vaše práce.  Chápete kam tím mířím?

Vy jste do značné míry nositelé toho, kam budou směřovat kroky Vašich žáků, máte do značné míry zodpovědnost za žáky, máte možnost je pozitivně, ale i negativně motivovat. Stejně jako tomu je mém případě. Byla spousta učitelů, které jsem nemusel, dokonce si troufnu říci, že více než těch oblíbených, ale stačil jen jeden, aby můj život nabral úplně jinej směr, a já tak mohl dělat to co miluju.

Chápu, že Vaše motivace je malá, vzhledem k platům, k pravidlům, které Vám svazují ruce, a mnoho dalších faktorů, které nedělají práci učitele opravdovou prací učiteleUčitel je dnes více vychovatel, než učitel. Stejně tak vím, že učitel dnes není vůbec vážený. Za První republiky byl učitel NĚKDO!!! Dnes je učitel NIKDO. To, že dnes školy opouští učitelé ,,staré,, školy je také fakt, a je to vlastně průser, protože nepředají zkušenosti nám mladým. To, že společnost nechápe, jak je práce kantorů důležitá, to že připravují další generace. To, že se přímo podílí na směru, a gramotnosti národa. To vše je smutná realita, ale já věřím, že se to změní!

Ale teď k jádru toho, proč tohle vše píšu. Ještě před rokem jsem stal na druhé straně, byl jsem učitel. A jsem moc rád, že jsem tuhle práci mohl dělat, protože mi toho hodně dala, nicméně jsem narazil na několik problémů, které byly neslučitelné s mojí filozofií učitele, proto jsem se rozhodl jít vlastní cestou, a tak trochu učit podle sebe, podle pravidel a zásad, které jsou mi vlastní.

Tak, a teď to začne – TEN, KDO NEUMÍ UČIT, JDE UČIT TĚLOCVIK. Znáte to? Dost často jsem to poslouchal, a vlastně když to vidím dnes, když vidím, v jakém stavu jsou děti, tak je to z určitého úhlu pohledu pravda.

K čemu nám jsou 2 nebo 3 hodiny TV? ODPOVĚĎ: K NIČEMU V PŘÍPADĚ, ŽE TENTO ČAS NENÍ VYUŽÍVÁN EFEKTIVNĚ.,.Víte on tělocvik není, o tom že hodíte dětem na začátku míč, a necháte je ať si dělají, co chtějí, jak to dělá většina ,,tělocvikářů,, a teď prosím ti, kteří tohle dělají ať si neříkají tělocvikáři!!! Protože být tělocvikářem je výsada, a pocta!!! Z názvu TĚLESNÁ VÝCHOVA je patrné, že kromě pohybu se také vychovává, pěstuje se vztah, vytváří se návyky, dochází k socializaci, dítě se učí výhře, ale stejně tak okusí mnohokrát pocit prohry, a k tomu všemu by se mělo naučit základům, které jsou v osnovách – a v osnovách nemáte pouze florbal, fotbal, nebo házení na koš.. , ale máte tam atletiku, gymnastiku a mnoho mnoho dalšího, nebo se pletu? Vím, že osnovy jsou různě osekávané, a třeba šplh, a jiné tradiční dovednosti, které by děti měly zvládat pomalu mizí z našich škol, ze strachu, že se dětem něco stane. Podle mě je to cesta do pekel, ale to je asi na trochu jinou debatu. Stále si však myslím, že klik, kdřep, kotoul, správně dýchat, vyskočit na bedýnku, hodit míčkem, by dítě mělo zvládat naprosto bez problémů. Proč tomu tak není? Proč jsou děti v takovém stavu jako dnes? Proč 12ti, 13ti letí kluci, kteří hrajou rugby, hokej, fotbal nejsou schopni udělat pořádně jeden klik, nebo dřep….pozor nebavíme se o 10…bavíme se o jednom!!!!

img-1.obrazky.cz

Ano počítače, tablety telefony, rodiče, lenost, v tom všem vidíme problém…..,a určitě to má také svůj vliv, a podíl na tom, jak to dnes vše vypadá, a kam to směřuje, nicméně já navážu tam, kde jsem začal. Vy jste učitelé, Vy máte moc povzbuzovat, motivovat, a i učit, a i kdyby v omezeném módu, tak máte. JENŽE on je to tak trochu českej sport hledat chyby jinde….než abychom začali sami u sebe. Ten největší problém je ve Vás, v tom, že jste pohodlní, a ,,připosraní,,. Přijmuli jste, to, co po Vás všichni chtějí, přijmuli jste roli. Vy sami degradujete povolání učitele, a tělocvikáře. Proč jste si vybrali tuto specializaci, když ji nechcete dělat? Proč děti nevychováváte a neučíte? Proč jste zapomněli, co jste se učili? Proč jste podstupovali všechny ty hodiny gymnastik, atletik, plavání, atd.,aby jste dnes dětem ve škole hodili míč, a čuměli do mobilu? Vždyť je to smutné, a je to Vaše vizitka, ne vizitka školy, ale Vás jako tělocvikáře. Když pak dítě přijde na sportovní kroužek, a nemá základ…jde to za Váma, ne za rodičema, nebo počítačema, nebo tabletama….OPRAVDU jde to za Váma, jen to zrcadlí Vás, a Váš přístup k hodinám tělesné výchovy.

A teď zpět k té otázce mají 2 až 3 hodiny takové TV smysl? Co myslíte? Laskavě si prosím uvědomte, že pokud má být dítě dobré, musí mít zákad gymnastiky a atletiky….to Vás na škole neučili? Já myslím, že ano.

Tímto nechci říci, že všichni tělocvikáři, nebo kantoři jsou stejní, znám jich spoustu, kteří svou práci neberou jako práci, ale jako poslaní. Dělají svoji práci se srdcem na dlani. Děti pod nimi jen kvetou, a mají výsledky. Jsou to kantoři jako byl můj ředitel.

img-3.obrazky.cz

Apeluji na Vás, vezměte rozum do hrsti, začněte od znova, nikdy není pozdě začít, jde o další generace, možná o Vaše děti. Věřím tomu, že pokud budete dělat svojí práci jako poslání, budete mít výsledky, pak i systém pochopí, že je třeba věci změnit, nebo se vrátit, o pár let zpět, a začít stavět tam, kde to přestalo fungovat. A když už nic jiného, třeba si jednoho dne přečtete, jaký vliv jste měli na život jedince, budete moci usínat s úsměvem na tváři, protože práce učitele není práce je to poslání. A pokud toto poslání nechcete vykonávat, nebo se necítíte dobře jděte vlastní cestou jako já.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • Nadpis formuláře

      Text formuláře

    • Kategorie